Do jarní sezony a přípravy vtrhla omezení kvůli COVIDu-19. Nicméně měsíc před turnajem bylo jasno, že Open Game přece jen bude.
A tak díky Michalovi Dessovi a dalším trenérům se naši elévové svědomitě poslední týdny připravovali.
Přesto jsme věděli, že letošní turnaj bude jiný. Jednak menším počtem účastníků a také účastní hlavně elitních týmů známých klubů.

První zápas bych nazval klasicky "úvodní = nervózní", neboť přes počáteční vedení se nám nedařilo prolomit soupeřovu obranu.
I přes naši rozháranou hru jsme se po individuálních akcích dostali do poločasového vedení 2:1. V pauze jsem kluky uklidňoval,
bohužel to dopadlo přesně naopak. Uklidnil a zpřesnil se soupeř a my kupili chybu za chybou. A když minutu před koncem
soupeř otočil na 3:2 pro Gullivers, zdálo se být rozhodnuto. Šli jsme do rizika, přeházeli jsme formaci a chystali se odvolat gólmana.
Naštěstí krátce po buly Ondráček nabil Elederovi, který gólem srovnal skóre. Kluci najednou ožili a bylo jich všude plno
a po pár sekundách si výše jmenovaní role prohodili a chvíli před koncem zápasu strhli vítězství na stranu Gepardů.
I tak jsme měli pro soupeře jen slova chvály a uznání, ačkoliv to byl B tým Gullivers. A mě zas děti připravili o pár šedin na hlavě.

Bylo jasné, že s tímto výkonem bychom proti elitnímu týmu Sparty pohořeli. Věděli to i kluci a naštěstí zabrali.
Pravda, tentokrát se nám nevyhnula jiná chyba – časté zmatky při střídání. Ale to je vlastně na tom to krásné, že nikdy dopředu nevíte, co se stane.
Rozhodně se náš výkon líbil, i když nám vyšší sparťanské děvy souboje v rozích pěkně přibrousily. Ale to je na tom vlastně taky hezké, že od líbezné holčiny krosček nečekáte.
Zápas zajímavý, minutu před koncem snížíme na 3:4 a odvoláme brankáře, ale sparťanská suita už gepardí nátlak ustála. Potlesk si tak po právu zasloužila obě družstva. Ach, jen ti sparťanští trenéři, kdyby nekňourali...

Páteční ráno patřilo vzájemnému souboji dvou kamarádských týmů – Gepardi versus Troopers. Ačkoliv na začátku nadaný trenérův synek vstřelil první gól Trooperů, dlouho to bylo velmi vyrovnané utkání. A tentokrát neplatilo, že ranní zápasy se hledáme. Naopak, hrál se svižný florbal, přitom bez jediného faulu. Ještě pět minut před koncem byl stav 2:1 pro Troopers, ale Gepardi nevyužili své šance. Ke konci se pak přece jen ještě prosadil dvakrát soupeř. Velký potlesk od fanoušků obou týmů a potěšila také slova chvály od rozhodčích. "Pokud tohle má být budoucnost florbalu, tak se o florbal u nás nebojím". Děkujeme!

Znáte ten vtip, jak po dvou pěkných výkonech chcete potvrdit vzestup a nevyjde to? Jo a nepsané pravidlo, kdy prohrajeme po pěkném výkonu, znáte? Tím pádem víte, že také platí, že utrpíme vítězství, když zahrajeme špatně. Tak tohle všechno se událo během prvních čtyřech zápasů. A proti zlínským Lvům jsme to znovu potvrdili. Soupeře jsme opět vlastními chybami donutili hrát tak dobře, že se Gepardi třásli o výsledek. No, ale další klišé taky znáte, ne? Že v každém týmu je několik rozdílových hráčů, kterým taky občas vyčtete, že nehrají pro tým a příliš sólují. Tak tihle pak svým sólem přece jen urvou vítězství na vaši stranu. Další anekdota? Už ne, ale rada pro začínající trenéry – klidně ty kluky nechte sólovat. U elévů se to snese a oni se vám za to pak odmění.

Tak když si tímhle náročným čtyřbojem projdete, tak jaké to bude v pátém zápase? Už čekáte cokoliv, ale ejhle, ono si to nakonec všechno sedlo. Dobrý výkon se spojil s minimem chyb a proměňováním šancí. Takže jakkoliv respektujeme soupeřův tým, tentokráte neměli dubňanští Škorpioni šanci. Protože nevěděli, čím vším jsme si předchozími zápasy společně (i s diváky) prošli. Výsledek tak byl jednoznačně ve prospěch Gepardů.

A podobný výkon si Gepardi přinesli do prvního kola play-off. Všechno si sedlo, ale tentokráte nám k výsledku dosti pomohl i soupeř z brněnských Husovic. Docházelo k málo vídaným situacím, kdy při našem útoku soupeř často místo bránění odskočil z cesty. Často jsme se dostávali do přečíslení a skóre bylo neslušně vysoké. Je jasné, že v druhé půli už tempo a pozornost opadalo. Jako pozitivum bych viděl, při úctě k soupeři, že se celý zápas obešel bez jediného faulu.
A také, že tentokráte dali góly i kluci ze třetí lajny, kteří potřebovali zvednout sebevědomí.

A že jsme ho potřebovali. Čekali nás šikovné Buldočky vedené zkušenou trenérkou Petrou Krejčíkovou. Naštěstí jsme si ještě pamatovali modřiny od sparťanských holek. Takže k žádnému podcenění, že hrajeme s "holkama" nedošlo. Dobře jsme udělali, holky byli na míčku šikovné a soubojů se nebály. Naopak bylo dobré vidět jak naši kluci, klidně i o dvě hlavy menší, žádný souboj nevypustili. Střelecky jsme se ale nakonec neprosadili. A tak po výsledku 0:3 jsme Bulldogs Girls pogratulovali k postupu do čtvrtfinále a na závěr turnaje udělali společné foto.

Jaké bylo nakonec Open Game 2020 elévů? Za mne musím říci, že úspěšné. Sice se nepostoupilo mezi posledních osm, ale kluci odehráli kvalitní zápasy. A že se nevyhneme výkyvům? Mě to vlastně moc baví, jak není nic jisté. Určitě jsou týmy, které mají nadrilované postupy a trénují čtyřikrát týdně. Ale děti to má hlavně bavit. Takže, když se baví ony, bavím se i já a se mnou diváci, kteří, zaplať pánbůh, nám fandí a skandují, ať se daří nebo nedaří. Tímto děkuji všem za příjemné zážitky a brzy si je budeme chtít zopakovat. Takže ahoj v Ostravě!

Výsledky elévů