Gepardí stopa na Brno Open Game - mladší žáci

V dalším zápase se kluci neuvěřitelně oklepali a proti loňskému vítězi celého turnaje Coyotes Jablůnkov předvedli parádní florbal plný bojovnosti a nasazení. S tímto celkem jsme se jako elévové potkali před dvěma roky v Ostravě. Pro pamětníky připomenu, že nás Jablůnkov vyřadil v play-off poměrně jednoznačně. V tehdejším týmu bylo hned osm hráčů současné sestavy, ale tentokrát bylo utkání opravdu plné dramatických momentů a pěkných kombinací., Troufnu si říci, že v tomto zápase byli i lepší, ale přesto nám zápas unikl těsným výsledkem 4:6. A nebudeme rozebírat, že pro nás skóre skončilo 4:4, páni rozhodčí byli jiného názoru.

Pátek jsme začínali dalším těžkým soupeřem, ČPP Ostravou. Také Ostrava nebyla pro nás soupeřem neznámým, síly jsme spolu změřili už v Praze, takže jsme věděli, že se jedná asi o nejtěžšího soupeře ve skupině. Ale rozhodli jsme se, že k zápasu přistoupíme jako ke každému jinému. A dali jsme hned první gól. Ostrava z toho byla zakřiknutá, ale pak si to ohlídala. Přesto jsme kousali, nebyl to vůbec špatný výkon, proti zmiňovanému zápasu v Praze jsme se zlepšili alespoň o 80 %.

Proti České Lípě jsme si šli pro první vítězství. Trošku jsme měli obavy, protože Česká Lípa porazila Říčany a my se potřebovali chytit. O vítězství rozhodla hlavně perfektně sehraná druhá polovina utkání, v první půli jsme přeci jen soupeři dovolili hrát aktivně. Ovšem druhá půle už byla čistě v režii Gepardů.

Večerní zápas s Říčany byl většinou trápení, projevil se na nás syndrom prvního gólu. Kontaktní branka na 2:6 přišla pět minut před koncem, následovala naše přesilovka, ve které jsme sáhli k power-play. Vytěžili jsme branku a poslední tři minuty jsme pokračovali ve hře bez brankáře, tlačili a tlačili, ale marně. V tomto utkání jsme poprvé (a mohu říct, že i naposledy), nebyli spokojeni s přístupem a hrou, zejména v první polovině a části druhé poloviny utkání. Závěr nám jenom potvrdil, že stačilo málo a výsledek a hra mohla vypadat úplně jinak. Přesto za ten konec, přesilovku a power-play kluci, klobouk dolů. Těch pět minut bylo opravu z kategorie TOP.

Ve skupině jsme nakonec skončili na solidním 4.místě a do večerních hodin s lehkou nervozitou čekali na soupeře pro play-off. Turnajový pavouk nám nakonec přidělil opět soupeře z kategorie "supersilný", čekal nás těžký souboj o pána kočkovitých čelem se Zlínem Lions. Kluci s favoritem drželi krok první půlku, dostávali jsme se do šancí a velmi dobře pracovala obrana v čele s Danem v brance. Mrzet nás může velmi dobře sehraná, bohužel nevyužitá, přesilovka. Soupeř pak využil několik špatně rozebraných standardních situací, do přestávky jsme šli s těsným výsledkem 0:2. Kluci byli plní odhodlání se o výsledek poprat, ale ve druhé půli se ukázala zkušenost zlínského mužstva. My jsme opět chybovali ve standardkách, navíc přišlo z naší strany několik zbytečných vyloučení, chyb ve střídání, soupeř se dostal do tempa a zbytek zápasu si pohlídal. Čestný úspěch Gepardů zaznamenal Lukyn T po pěkné akci první formace.

Co říct k celému turnaji?
Proti poslednímu turnaji v Praze (i ligovým zápasům před ukončením sezóny) šla hra proti nahoru, a to i přes menší tréninkovou praxi, herní výpadek a dlouhou pauzu. Kluci ukázali, že dokáží zahrát a držet krok i se silnými soupeři, jako je Ostrava, Zlín, Jablůnkov. Kombinačně dokážeme soupeře přehrávat, velice dobře nám jdou přesilovky a hra bez brankáře. A co hlavní, nikdo se na turnaji nezranil, nemuseli jsme řešit žádné kázeňské problémy a kluci odcházeli se vztyčenými hlavami, což je moc dobře. Negativní věci tam byly také, ale pro nás pro trenéry jsou patřičným impulsem a inspirací do další sezóny. Doufám, že kluci si turnaji pořádně užili a mají do další sezóny alespoň takovou chuť, jako my trenéři.

Na závěr bych chtěl za tento turnaj hráčům poděkovat, další poděkování pak míří k rodičům a rodinným příslušníkům, kteří nás přišli podpořit a drželi nám palce. Děkujeme.